Dnes nám v síti výběrů uvízla administrativní pracovnice Lenka Vízdalová z Holíče, která přidává týdny příležitostně a vždy to stojí za to. Už její předchozí „čundrácký“ týden byl na výběr a také v tomto aktuálním je vše na svém místě. Tedy až na tu havárii na bruslích, ale to už k tomuto sportu patří. Lenka si z toho ostatně nic moc nedělá a bere vše s humorem. V jejích týdnech je prostě svět výborné místo pro život a jistě nejsme sami, kdy se nad nimi potěšeně usmívá. Tak nějak jako holky WoLky hned v prvním dni tohoto týdne. Děkujeme Lence za její skvělé týdny a těšíme se na další.

Že to není poprvé co učitel Marek Velechovský z Nymburka vycestoval někam do exotiky jsme už tady ve výběru redakce psali. Děje se to prostě často a my jsme v redakci moc rádi, že Marek nikdy nezapomene své cesty zdokumentovat v projektu Week of Life. Je to jednak výborný fotograf a především vynikající pozorovatel života ve svém okolí a v jeho týdnech to je jasně viditelné. Podíváme se s ním tentokrát do Nambie a že to stojí za pozornost není třeba dodávat. Děkujeme Marku.

Dnes se ve vzpomínce podíváme na Slovensko. Těžko říct, jestli je to profesí grafičky nebo zálibou v malování, ale fotografie Jany Melišové, které jsou již na první pohled charakteristické zaměřováním se na detaily jejího života, v sobě skrývají spoustu emocí a my si jen říkáme, jaká je škoda, že se tento týden neobjevil na stránkách projektu předtím, než jsme začali vybírat fotografie do fototématu Emoce. Jsme také moc rádi, že díky přibývajícím členům ze Slovenska a z Ruska se nám nyní nabízí možnost porovnávat styly focení jednotlivých národů a věřte či ne, každý z nich má svá specifika a to své vnímání okolního světa.

V posledním výběru redakce kuchařky Šárky Lisníkové z Ostravy jsme ji přáli, aby lékaři nalezli řešení jejich zdravotních problémů s nohou. Stalo se a na počátku července Šárka podstoupila operaci kotníku a už přes dva měsíce probíhá rekonvalescence. Je to běh na dlouhou trať a nás moc těší, že to Šárka po celou dobu poctivě dokumentuje. Je to výtečná pozorovatelka života kolem sebe a v jejich týdnech je vždy na co koukat. Děkujeme ji za její věrnost a držíme všechny palce, aby další uzdravování probíhalo bez problémů a brzy se mohla vypravit na procházky bez kolenovrtu.

Do dnešní vzpomínky jsme vybrali týden, zajímavý obsahem i svou barevnosti. Jaké to je být pánem svého času a sám rozhodovat o tom, v kolik hodin začnu pracovat a v kolik skončím? To nám ve svých týdnech skvěle demonstruje Veronika Sussmannová, které její povolání překladatelky dává jistou volnost a díky tomu mají její týdny opět maličko jiný náboj. Její týdny jsou charakteristické zajímavou barevností a detaily, jejichž záliba se dá možná i vysvětlit tím, že člověk, který tráví velkou část svého času prací na počítači, se více soustředí na jednotlivé předměty, které ho obklopují. A když si s jejich zdokumentováním člověk i maličko pohraje, vznikají zajímavé sety, jako je to právě v případě Veroniky.