Co tak se při pátku podívat do Paříže? Třeba na pohodový týden, který vytvořila na mateřské dovolené Eva koncem srpna 2009. Jde o týden složený převážně z fotografií venkovního prostoru, lidí a zajímavých postřehů. Na diváka působí krásně uvolněným a svobodným pocitem, jako snad opravdu Paříž před 16 lety byla. Bylo by jistě zajímavé, kdyby nám Eva zprostředkovala svůj dnešní pohled na město, které prošlo mnoha změnami a také nám ukázala jak dnes vypadá to nádherné miminko, které ji všude doprovází. Budeme tedy doufat v případný zajímavý návrat.

V posledním výběrovém týdnu popeláře Vladimíra Hudečka z Kroměříže jsme vítali na světě jeho syna Filipa a tak se dnes půjdeme podívat jak se mu daří. S potěšením sledujeme, že se mu podařilo stabilizovat své zdravotní problémy a dohnat skluz v projektu, který se mu v minulosti vytvořil. Aktuálně navázal Takovým obyčejným týdnem z konce února, který je především o jeho rodině a také o radosti ze života. Ve výsledku je to skvělý kamínek v mozaice jeho fotografické kroniky. Děkujeme Vláďovi a držíme palce, ať mu nadále život přináší jen samé radosti.

Dnes ve vzpomínce zůstaneme v domácích vodách a podíváme se opět na jednoho z prvních uživatelů projektu Week of Life. Web designer Jiří z Prahy vložil první a jediný týden v srpnu 2009, tedy ještě před oficiálním spuštěním projektu a ten patří mezi typické týdny dokumentace života, přesně podle zadání projektu. Hned první den naleznete Roberta Vana v Mánesu, který tam v tomto čase vystavoval a pak týden pokračuje záznamem z rodinného života, proloženým obrázky z Prahy. Tak se pojďme podívat, jak Praha vypadala před 16 lety.

Dnes se podíváme do Ostravy, jak se žije logistikovi Eduardu Lisníkovi. Od posledního výběru změnil profesi a zřejmě nemá možnost pracovní proces zveřejňovat, protože fotky ze zaměstnání zde nejsou. V ostatních ohledech se jeho tvorba nezměnila, stále dokumentuje prostor ve kterém žije, navštěvuji rodiče v Beskydech, ochutnává nové značky piva, hlídá si váhu, glosuje veřejné události a vyhledává zajímavou literaturu. Také to vypadá, že už si chystá bicykl na sezónu a tak se budeme těšit na fotografie a zprávy z jeho výletů.

Dnes se ve vzpomínce podíváme do Číny před 15 lety. Week of Life je jako schránka, do které si mnozí z Vás ukládají střípky svých životů, aby je pak za pár let mohli poskládat dohromady a říct: „Tohle všechno jsem prožil (nebo prožila)”. Zároveň se však tyto střípky stávají i svědectvím o tom, jak rozdílně se žije v jednotlivých státech, byť jsou třeba součástí jednoho kontintentu. A jedním takovým důležitým střípkem bude jistě i týden pana Xiong Jun, který zdokumentoval jeden týden všedního života obyvatel Čínské lidové republiky. Jeho fotografie jsou jako živé, při jejich prohlížení slyšíte ruch ulice, heknutí, které doprovází každé naložení těžkého břemene na záda dělníka, ale i ticho, které doprovází Xiong Junovo nedělní focení.