Docela hodně ve mně rezonuje ten veřejný prostor. Úzké uličky, ve kterých po obou stranách vyčnívají krámky, davy lidí chodí oběma směry, mezi nimi se za neustálého troubení proplétají motorky a krávy, které mají všude přednost. A všechno funguje bez konfliktů a násilí a dopravního značení, vlastně jsem nikde žádné příkazové a zákazové dopravní značky nezaznamenal. Také jsou všude žebráci, velmi často děti. Na to se zvyká obtížně, nádherné dětské oči a napřaženě ruka to mě bere hodně za srdce. Často to jsou ovšem jen výhonky organizovaných mafii, které je takto využívají a darované peníze jim z dlouhodobého hlediska nic dobrého nepřinesou. Další fenomén jsou invalidé ve Varanasi, kteří zde přišli čekat na smrt a chtějí být spáleni právě zde, protože to je v Indii největší meta. Jsou zcela bez prostředků a tímto způsobem přežívají na ulici.