Přivezl jsem si také spousty dojmů a pocitů, které jsou většinou obtížně sdělitelné, o Indii se vypráví těžce, Indie se musí zažít … tento týden bude obsahově i fotograficky nudný, opouštět domácí wecko se zatím bojím a tak mám na přemýšlení více prostoru než je obvyklé …zkusím tady trochu shrnout, co se mi honí hlavou. Vyprovokoval mě k tomu třeba fakt, že dnes přišel z opravy foťák, jehož pořizovací cena byla zhruba shodná z celými náklady na indickou expedici a za kterou lze v Indii koupit nejlevnější nové auto … je to prostě chudá země a je to vidět na každém kroku a je tam pro nás velmi levně … tak proč jsem sakra za celou dobu nezaznamenal u nikoho žádné postěžování na bídu a chudobu, zatímco zde v srdci Evropy po návratu se s úžasem dívám na manifestace proti bídě plné požadavků co má stát dávat a žádných návrhů jak pomoct. Proti bídě se sakra nebojuje manifestováním, proti bídě se bojuje prací … v Indii to lidé dobře vědí.