Tak nám to dnes tak nějak vyšlo, že se opět podíváme do Botswany k vědkyni Lucii Maswabi Lorkové. V jejím posledním výběru jsme viděli mezinárodní svatbu u nás v Česku a zcela nedávno Lucie přidala svatební týden z Botswany. Tento výběrový týden je již z běžného života, který jakkoliv nám může připadat exotický, přesto se v mnoha směrech velmi podobá naším stereotypům. Lucie má talent prostřednictvím fotografií krásně vyprávět příběhy a tak to v celku tvoří skvělý dokument, který je tentokrát nadto povýšený o příslib vzniku nového života. Děkujeme Lucii za tuhle krásu, držíme ji palce a těšíme se na pokračování.

Máme v redakci rádi návraty po několika letech, zvlášť když se vrací někdo tak talentovaný, jako je fotograf Tihis z Rožnova pod Radhoštěm. Pokud vám tato přezdívka nic neříká, důvodem je předpis GDPR a skutečnost, že po jeho zavedení si Tihis zvolil tuto přezdívku místo občanského jména. Stáli členové si ho však jistě pamatují a rádi se po třech letech podívají do jeho černobílého světa, plného skvělých fotografií, psů a pohody. Děkujeme v redakci za tento výborný návrat a těšíme se na pokračování.

Letošní zima je prozatím poněkud slabší, ale to se netýká Kamila Kašpárka, který zimu stihl i s celou rodinou. Jejich život můžeme pravidelně sledovat v Janiných týdnech a dnes se na to podíváme z Kamilova pohledu. A je to krása téměř pohádková, Kašpárkovi si udělali zimní dovolenou, ve které nechybí snad vůbec nic. Tichá krása zimní zasněžené krajiny, lyžování, sáňkování, závody psích spřežení, stavění sněhuláka a samozřejmě to nejcennější, tedy spokojené soužití celé rodiny. Kamil se nemýlí … bylo nám v tomto týdnu stejně dobře jako jemu, tedy téměř stejně, protože tyto osobní prožitky jsou nepřenositelné.

Když se Vasil Chymčák vrátil do projektu Week of Life po devíti letech, byli jsme zvědaví za jak dlouho se zase ukáže. S potěšením konstatujeme, že se mu tady zalíbilo a jeho aktuální týden už má číslo 32. Tento výběrový týden je ve znamení oslav, které zpestřují běžný život. Vasil si v poslední době oblíbil nostalgické pojetí fotografií a jeho fotografický rukopis se tak stal rozpoznatelným na první pohled. Součásti týdne je také vzpomínka na Jana Palacha, což je jistě událost na kterou nesmíme zapomenou. Děkujeme Vasilovi za jeho příspěvky a těšíme se na pokračování.

Jak těžké je asi dokumentovat život, když se člověk musí rozloučit s někým hodně blízkým? Je to velmi těžké, zvlášť s obavou aby to nebylo příliš patetické. Marek Velechovský to dokázal s lehkosti a grácii a přestože si chtěl dát pauzu, tak citlivě zdokumentoval týden rozloučení se svým tátou, které se v tomto týdnu vydal na svou poslední cestu. Možná jen anebo právě proto, že člověk se za své city nemá stydět a vzpomínka i v této formě činí jeho tátu nesmrtelným … vždyť kdo žije ve vzpomínkách, ten nikdy neumírá. Vyjadřujeme na tomto místě za celou redakci projektu Week of Life Markovi upřímnou a hlubokou soustrast.