Tak tohle máme v redakci opravdu rádi. Studentku Lucii Šiprovou s Tetčic zaujal facebookový příspěvek Zdeňka Dvořáka a dozvěděla se tak o projektu Week of Life. Je to žena činu a okamžitě začala vytvářet svůj vlastí týden. A jaký … nejen že má skvělé fotografické vidění, ale ihned od počátku pochopila smysl projektu a její prvotina by klidně mohla být použita jako vzorový týden, jak to má vypadat. Je to skvělá podívaná také z reportážního hlediska, ostatně jak píše, je to její oblíbená fotografická disciplína. Jsme v redakci za tento týden z doby celostátní karantény velmi rádi a a děkujeme. Budeme se těšit na pokračování, protože se zdá, že se to zalíbilo také Lucii.

Když je člověk na něco krátký, tak často zbývá už jen humor. A právě toho je naprostý dostatek v týdnu, který jsme dnes v redakci vybrali. Strojvedoucí z Ostravy Roman Jaroš přidal týden skoro přesně po roce a ten je navzdory nepříznivým okolnostem velmi pozitivní a navíc je plný skvělých a kreativních fotografií. Nemá to přitom vůbec jednoduché, jeho profese neumožňuje práci z domova, nákladní doprava musí zůstal v provozu a Roman je na cestách po kolejích republiky i okolních států vystaven trvalému nebezpečí nákazy. Patří tak mezi bojovníky v první linii, kteří zajišťují aby se náš společenský systém nezhroutil. Děkujeme mu za tento optimistický týden a vezměme si z něho příklad, minimálně v tom směru, že srandy není nikdy dost.

Martin Indruch je členem projektu Week of Life již devět let a má na kontě 115 týdnů života. Přidává týdny nepravidelně, v podstatě vždy když se v jeho životě něco děje a můžete hádat, o co jde právě v této době. No, není to jen aktuální situace kolem celostátní karantény, Martin s Vendulkou aktuálně čekají rodinu, což s tím také souvisí. Jeho aktuální profese fotografa je totiž karanténou ohrožená, protože jeho hlavní cílení je na svatby a společenské události. Martin je také typickým příkladem, jak účast v projektu prospívá fotografickému vidění a on se z toho také aktuálně vyznává v motivačním videu o tom jak fotit lépe. Podívejte se na to, je to velmi zajímavé a my v redakci Martinovi za jeho aktivitu moc děkujeme.

Tak a je to tady, titulní stránka už je plná týdnů ze stavu nouze a karantény a v nejbližší době to nebude lepší. Sáhli jsme dnes v redakci po pohodovém týdnu knihovnice Barbory Nebeské, který sice už končí vyhlášenou karanténou, ale Barbora s rodinou si ho ještě užívají jak doma s Emilkou, tak na čerstvém vzduchu na horách, kde není těžké dodržovat rozestupy mezi lidmi. Týden je opět skvělou ukázkou kreativního vidění autorky a jsme v redakci zvědaví, jak si s tím Barbora poradí, až budou v dalším týdnu všichni sedět doma.

Česko zažívá aktuálně nelehkou situaci, po vyhlášení nouzového stavu nasledovalo nařízení celostátní karantény a virus z Wu-chanu se stále více šíří po celém světě. Tato situace se logicky začíná odrážet v týdnech života projektu Week of Life a první takový jsme dnes v redakci vybrali. Jeho autorem je logistik z Ostravy Eduard Lisník, kterého jistě všichni znáte díky jeho sběratelským zálibám. V týdnu se navíc naplňuje nepříjemné přísloví, že neštěstí nechodí nikdy samo, protože na jeho počátku společnost Vítkovice Heavy Machinery oznámila zastavení výroby a uvrhla tak 800 svých zaměstnanců do existenční nejistoty. Eda je bohužel jedním z nich a čeká doma, jestli se situace nějak vyřeší. Budeme mu i celé rodině všichni včetně redakce držet palce, aby to všechno co nejlépe zvládli.