Den plný tance, přijetí indiánského jména, semaforové setkání s vnitřním kritikem i laskavým podporovatelem a hlavně noc ticha.
Odešli jsme s Karlem spát pod převis a tichý večer byl čaro, ve kterém se alespoň částečně daly zpracovat podněty minulých dnů. Nejprve jsme seděli v tichu u ohně spolu. Pak jsme si řekli dobrou a seděl jsem u ohně ještě asi hodinu a půl, hlava jela, měsíc svítil, oheň dýchal, život...