Na počátku března 2010 vložila do projektu Week of life svůj první týden grafička Lenka Pužmanová z Českých Budějovic. Ihned tenkrát zaujala redakci a její text výběru platí dodnes: Barvy hrají v našich životech velice důležitou roli, což je dost dobře patrné i z vašich nafocených týdnů. Nejednou se pod nějakým setem rozvinula debata o jeho barevném ladění a ne vždy jste se ve svých názorech shodovali. Svůj první týden, respektive jednotlivé dny, zahalila do různých barevných tónů i Lenka Pužmanová a musíme uznat, že se jí tento nápad velice povedl. Byť třeba stereotypní, díky určité barvě dosáhl každý den nového významu a jako důkaz nám může posloužit opakující se každodenní pohled z okna. Vždy stejný a přesto tak jiný... Lenka prostě umí a my ji děkujeme za její zájem o projekt a za její skvělé kreativní týdny života.

Dnes se podíváme do Nymburku k učiteli Marku Velechovskému. V názvu tohoto výběrového týdne má podtext „Nevím kam dřív“ a to přesně vystihuje jeho obsah. Marek je velmi zvídavý a činorodý člověk a množství jeho zájmů je neuvěřitelné a nadto se ještě zdá, že nic nedělá jen tak povrchně a pořádně si to užívá. Zvídavost by ostatně měla být v povinných vlastnostech každého učitele a Marek je toho perfektním příkladem. Nevíme sice jak to všechno stihne, ale jsme si jistí, že to je člověk na svém místě a jsme moc rádi, že si projekt Week of Life oblíbil a obohacuje ho o svůj pestrý život.

A je to … lakonický název tohoto vzpomínkového týdne z dubna 2010 hodně napovídá a kdo navíc zná manželku zakladatele projektu Week of Life, tak je mu vše jasné. Stanislava žije velmi aktivní život, ve kterém toho stihne v pohodě a klidu udělat a zařídit nejméně za tři lidi. Z tohoto týdne je jasné, že to není nic nového a má to prostě v sobě. V zajímavě výtvarně pojatém týdnu zaznamenala hodně ze svého života od focení Alana Wildera z Depeche Mode nebo Lukáše Krpálka, přes výchovu dětí a domácí povinnosti až k celkem klidné neděli. Pojďte se také podívat, jak ten čas letí.

Věk je jen číslo … s tímto postřehem z názvu týdne Miroslava Dušánka lze jen souhlasit. Ostatně tento nástrojář z Nového Hrádku to zde předvádí téměř v každém týdnu. Pokud zrovna nepodstupuje nějakou výměnu důležitých kloubu, tak šplhá někde po horách, natírá střechy ve výškách nebo prostě jen tak něco podniká. Zdá se, že Miroslava nic nezastaví a žádný cíl pro něho není nemožný. V tomto výběrovém týdnu si vyrazil s partou jen tak na víkend do Alp, zkusit si lyžování ve volném terénu, kde vás na vrchol nevyveze lanovka, ale musíte si to pěkně vyšlapat sami. Děkujeme mu za jeho skvělé týdny a těšíme se až zase něco podnikne.

354 týdnů života vytvořil za téměř 13 let k dnešnímu dni popelář Vladimír Hudeček z Kroměříže. Na počátku vytvořil pár týdnů a pak si dal 4 roky pauzu. Následně však už pokračuje konzistentně v nádherné krasojízdě pohledu na svět ze stupačky popelářského vozu a tvoří tak zde naprosto skvělý dokument, mapující jeho životní pouť, na které ho potkávají dobré i špatné zážitky. Vladimír to spravedlivě všechno zaznamenává a kombinace jeho viděni a duše básníka je dokonalá. Vybrali jsme do dnešní vzpomínky jeho druhý týden z července 2010, ve kterém je toho hodně z jeho profese popeláře a dali jsme ho na titulní stránku spolu s jedním z posledních týdnů. Tak se pojďme podívat, co všechno se za tu dobu u Vladimíra změnilo.