V dnešní vzpomínce je podíváme do Vánoc v roce 2009 a trochu také pod hladinu. Týden Petra Kleinera je zajímavý nejenom díky nekonečnému množství výrazů, které dokáže jeho dcera na své tvářičce vykouzlit, ale také tím, že jsme prostřednictvím jeho týdne zavítali i do podvodního světa. Záběry dívky, které pořídil pod hladinou plaveckého bazénu svým ztvárněním skvěle zapadají do tlumené atmosféry a studeně laděných tónů tohoto vánočního týdne.

Ajťák Zdeněk Kamrla z Ostravy právě přidal do projektu Week of Life svůj šestistýšedesátýšestý týden života. Nemá to sice v souvislé řadě, ale v poslední době si tady z toho udělal svůj osobní deník, do kterého zaznamenává každodenní všednosti života. Není to ojedinělé, dělá to tak spousta uživatelů a není to ani nejvyšší dosažený počet týdnů, prostě to je jen zajímavé číslo. Vyšlo mu to na celkem všední týden, stále ho zlobí operovaná noha a jeho pohyblivost je omezená a tak se vlastně stále motá kolem domova. Zajímavosti je odkaz na záznam divadelního představení Šikmý kostel se vzpomínkou na Norberta Lichého a také dokumentace šíleného ostravského podchodu, který bude letos na jaře zrušen.

Oficiální datum startu projektu Week of Life je 1. září 2009, ale projekt logicky obsahuje také týdny zachycující život před tímto datem. Dnes jsme vybrali do vzpomínky jeden z nejstarších záznamů, který je z roku 2002. Autorem je manažer Petr z Olomouce, který má v projektu 5 týdnů a v tomto týdnu zaznamenal služební cestu do Denveru v USA. Kromě pracovních povinnosti stihl také nějaké výlety do okolí a všechno to pěkně popsal a tak vznikl výborný cestopisný dokument. Nadto provedený ve výborné kvalitě a na svou dobu kvalitním fotoaparátem. Děkujeme Petrovi za tento záznam a budeme potěšeni, pokud se k nám opět přijde podívat.

Po půl roce k nám zavítala vizážistka Dagmar Dadiduu Micová z Prahy. Máme z toho radost, protože Dadiduu patří mezi velmi kreativní a pozitivní členy projektu a její týdny jsou vždy zajímavé. Momentálně je podle svých slov bez práce, což ji ovšem nijak nebrání si život krásně užívat. Vytvořila tak týden na který je radost pohledět a štěstí z něho jen září. Děkujeme Dadiduu, že se na nás přišla podívat, držíme ji palce ať i nadále všechno klape a těšíme na příště.

Dnes se ve vzpomínkách vrátíme do konce roku 2009, kdy svůj první týden vložila studentka z Utahu Coswig. Je zajímavé pozorovat, na co lidé během focení týdne života zaměřují svoji pozornost. V případě setu této studentky jsou to bezpochyby slova, vzkazy, nápisy. Je jich okolo nás spousta, jen v té naší uspěchané době nemáme čas a leckdy ani chuť zastavit se a chvilinku se jim věnovat. Coswig to udělala, a tak si její okolní svět můžeme nejenom prohlédnout, ale i zábavnou formou přečíst. Zároveň nás její týden zaujal jinou perspektivou, jiným pohledem na svět. Díky tomu si zasloužil místo ve Výběru redakce.