Život na planetě Zemi očima jejích obyvatel

Panenská příroda, rozmanitá fauna a flora, bohatý podmořský život - to vše nabízí Belize, maličký stát na východním pobřeží Střední Ameriky, který hravě projedete za jeden jediný den. Na jeho území se nachází pozůstatky mayské kultury, pocházející z období mezi 3. a 8. stoletím, kdy byla Belize součástí mayské říše. Kolonizace se státu nevyhnula ani v pozdějších letech. V 16. století bylo území pod nadvládou Španělů a o něco později se na něm usídlili britští dřevorubci. Belize je zemí, kde se na jedné straně kocháte přírodními krásami a na straně druhé nevěřícně kroutíte hlavou, v jakých strašných životních podmínkách (velký výskyt osob a převážně dětí nakažených AIDS, špatné hygienické podmínky,...) její obyvatelé v dnešní vyspělé době žijí.

Od té doby, co vznikla fotografie, zrodila se i touha zaznamenat jedinečné události týkající se všech oblastí lidského dění. Celý svět má bezpočet jedinečných sbírek zachycujících okamžiky, které zaznamenávají historii pro další generace.

„Neříká se mi to lehce, ale byl jsem slepý. Neměl jsem potuchy, kde je Mombasa, natož pak provincie Doldol. Moje podnikání mi ale umožnilo cestovat. Výpravy po celém světě mi pomalu otevíraly oči. V průběhu let se ve mě něco hnulo, změnilo a já mohl jen potichu přihlížet transformaci v člověka, který má zájem, starost, ale hlavně chuť pomáhat. Dnes už vidím věci v jiných souvislostech a hlavně jsem si uvědomil, že ta práce, ty starosti, všechno obětování se pro kousek světa, je vlastně RADOST. Budu rád za jakoukoli pomoc pro krásné a veselé děti v Africe, které si vlastně vůbec neuvědomují, jak je jejich úsměv ironií osudu."

Jiri Pergl, zakladatel One More Day for Children

Životní cesta mě zavedla namísto původního povolání cukráře na náhradní vojenskou službu do Ústavu sociální péče v Břežanech. Tato zkušenost mě nastartovala a já se vrátil jako vychovatel. V té době žilo ve vesnickém zámku 170 obyvatel. Vychovatelé se snažili co nejvíce zpříjemňovat jejich život různými akcemi. Tentokráte to byl táborák. Ten den jsem dorazil na odpolední směnu a ani nevím proč, vzal jsem si z auta jen zrcadlovku s teleobjektivem na focení detailů a portrétů. Jenže bylo potřeba mít u sebe i objektiv širokoúhlý, a tak jsem šel k autu pro zmíněný objektiv. Šel jsem i kolem staleté lípy, pod kterou je lavička.

Při vyslovení jména Lenka Pužmanová si mnoho z nás vybaví promyšlené, originálně pojaté týdny, které spojuje charakteristický prvek, kterým je nezapomenutelný pohled z okna. Styl této grafičky je jedním slovem nezaměnitelný, ať už díky svému barevnému či grafickému pojetí. Přestože ona sama se za dokumentaristku nepovažuje, my můžeme s jistotou tvrdit, že svůj život dokáže zdokumentovat velice dobře a navíc i s lehkostí jí vlastní.

O festivalu Burning Man lze na úvod říct možná jediné – kdo neviděl, neuvěří. A jistě i ti, co ho zažili na vlastní kůži, ještě dlouho po jeho skončení a návratu do všední reality hledají důkazy v podobě fotografií a jiných suvenýrů, aby si byli naprosto jistí, že to vše nebyl jen pouhý sen. Možná si teď říkáte, že přeháníme, ale věřte, že Burning Man není jen tak ledajaký festival. Je to mix všeho, co si člověk pod pojmem festival může představovat. Hudba, umění, zábava, nespoutaný sex, nová přátelství, naprosté odloučení od civilaze,... - to vše na vás po dobu jednoho týdne uprostřed nevadské pouště čeká. Ale pozor, i takovýto druh zábavy má svá pravidla, a i o to je Burning Man cennější a lákavější. Více o průběhu festivalu a účastnících se dozvíte v reportáži Tomase Loewy, který byl jeho přímým účastníkem a koneckonců, co může být víc než výpověď muže, který rozhodně nepatří mezi nováčky Burning Mana! (WoL)

Nově přidané týdny v sekci Týdny společností je nyní možné prohlížet přímo na hlavní stránce. Zároveň bychom vás rádi informovali o nově otevřené prodejně našeho hlavního partnera Megapixel.cz v Ostravě.

Odjakživa mě zajímala historie fotografií. Nemyslím tím historii a vývoj fotografie jako takové, i když tam je také co se dozvědět, ale historii jednotlivých snímků, které posléze vešly či nevešly do fotografické historie! To mě bralo od samého začátku, co jsem do této branže vstoupil. Myslím si totiž, že každá, doslova každá fotografie má svou historii a může to být slavný Avedonův snímek, či jen obyčejný záběr z oslav dědečkových šedesátých narozenin.