Život na planetě Zemi očima jejích obyvatel

 Emoce provází člověka po celý život. Pláč je to první, čím nám dá dítě najevo, že právě přišlo na svět a jeho první úsměv se snažíme na věky zachytit do rodinného alba. Emoce vnímáme jako jeden ze způsobů nonverbální komunikace. Nemusíme říci jediné slovo a ten druhý pozná, co právě prožíváme. I v projektu WoL je důležité zachytit smích či pláč, radost nebo zklamání, jelikož jsou součástí našich životů. Při výběru fotografií však bylo znát, že zachytit ty pravé a upřímné emoce není zrovna nic jednoduchého. Najdete mnoho snímků, na kterých je úsměv určený fotoaparátu, ale věřte, že ten upřímný se hledal velice těžko a stejně tak tomu bylo i s pláčem. Jen málokdo z nás se vydrží dívat skrze hledáček na člověka, kterému tečou slzy z očí, aniž by neměl nutkání ho jít utěšit. Porovnejte tedy chvíle štěstí i neštěstí, které se vám podařilo během dokumentování vašich životů zachytit.

Připravili jsme si pro vás novou funkcionalitu, která vám usnadní lepší orientaci v týdnech, které vás něčím zaujali a ke kterým byste se rádi vraceli. Uvědomujeme si, že jejich dohledávání v neustále se zvětšujícím počtu týdnů nepatří k tomu nejsnadnějšímu, a proto vás jistě potěší možnost přidávat si týdny, které se vám líbí, do speciální sekce nazvané Oblíbené týdny.

Jan Nožička je bezpochyby nadějným talentem ve vodách české fotografie. Zároveň však můžeme říct, že je i velmi cenným přínosem projektu Week of Life, ve kterém dává prostor své kreativitě a výtvarnu a přitom se dokáže držet při zemi natolik, aby jeho týdny měly hlavu a patu a neodchylovaly se od toho nejdůležitějšího - dokumentárního žánru. Jan Nožička je jedním z těch, kteří skvěle pochopili formu i obsah projektu a dokázali je obě umně skloubit. Na takovéto osobnosti se čeká dlouho a právem jim náleží místo v sekci nejvyšší, v Mistrech Week of Life.

Dnešním dnem se Zdeněk Dvořák stává obrazovým vedoucím projektu WoL.

Když mě oslovil můj dlouholetý kamarád a zakladatel WoL Adolf Zika, abych vybral z mého archivu fotografii do „Příběhu fotografií“, bez váhání jsem volil skupinku romských dětí ze Zvolena. Tato fotografie ve mně vyvolává několik „příběhů fotografie“, o které se s vámi podělím.

Když na výletě narazíte na panoráma širé krajiny nebo nádherné scenérie z městského prostředí, chcete pořídit snímek, který uchová tento dojem rozlehlosti.

Costa Rica, Pura Vida. Již toto spojení (na Kostarice hojně používané i jako pozdrav), které v překladu znamená jak ryzí život tak i například vyjádření naprosté pohody, o zemi “bohatého pobřeží” mnoho vypovídá. I její nedávná umístění na prvních příčkách indexů, které zjišťují, jak moc jsou lidé ve své zemi šťastní, zní jako pohádka. O tom, jaké to je doopravdy žít na Kostarice, jsme měli možnost si popovídat s Tohem Gouttenoire, francouzským fotografem, který se na tomto ostrově před několika lety usadil a založil rodinu. Nejen o tom, proč a čím si ho Kostarika podmanila, je následující rozhovor. 

 Během schvalování týdnů jsme narazili na týden pana Xionga Juna s názvem Chinese traditional opera actor, který nafotil v zákulisí čínské opery. Jeho fotografie operních herců, které zachytil během příprav na své vystoupení, nás naprosto uchvátily, jelikož jsme se jejich prostřednictvím dostaly do nepoznaného světa, kam mají přístup jen ti vyvolení. Lákalo nás dozvědět se o tomto druhu umění něco více a kvůli jazykové bariéře, která mezi námi a panem Junem panovala, jsme se rozhodli vyhledat si informace sami a nakonec se s vámi prostřednictvím reportáže o ně podělit. Tímto tedy panu Junovi děkujeme za inspiraci a nádherné fotografie.

Jak sama Martina Štolbová přiznává, fotografie se stala součástí jejího života teprve nedávno, ale i přes to ji naprosto pohltila a zapojení se do dokumentu, jakým je Week of Life, pro ni bylo velkou výzvou. Své týdny fotografuje srdcem, vyjadřuje to, co zrovna cítí a i proto nás její týdny již od začátku zaujaly svou velkou dávkou emocí, která ji vyšvihla jako prvního “neprofesionála”až sem, do sekce Mistři Week of Life. Poznejte blíže ženu, které fotografování nabízí nejenom jistý druh zábavy, ale také jí napomáhá nalézt smysl svého počínaní.

Pořízení této fotografie jsem se snažil uskutečnit velice dlouho. Přál jsem si zachytit dění na startu Velké ceny Barcelony a nakonec se mi to podařilo.