Ťapeme přes dvě hodinky ke stěně, všude je jasno a výhledy jsou krásné. Tomík si mě jistí a učí se štandovat. Krásný slunečný den se najednou proměnil v krupobití, hromy, blesky a lijavec jako blázen. Nic moc, když jste ve stěně. Výstup se rázem mění v boj o holý zadek- fotky nemám. V takové krizovce se nefotí, protože se bojuje. Došli jsme zráchaní na chatu, usušili co se dalo a dali do bříška super polívku a čajík. Panáčka jsme dostali od chataře na cestu (Asi když nás viděl, v jakým jsme přišli stavu, usoudil, že bez alkoholu to nepůjde) =) Docházíme za tmy. Totální únava.