Není to vyvolávání duchů, ale jen trochu světla do úplné tmy.
Snímek obyčejné kapličky pořízený z jedoucího auta a ještě přes okno mě přivádí k tomu, zastavit se a trochu se zajímat o historii těchto malých stavbiček. Dozvíme se, že je nestavěli žádní slavní architekti, nemalovali slavní malíři pro svou slávu a bohatství, ale že byly postaveny z darů a bez nároků na odměny vlastními silami a z velké lásky k Bohu těch nejprostších lidí. Zdobené dřevěné stavby, takové podpisy zanechával můj tchán na mnoha stavbách v okolí, místo tužkou se podepisoval dlátem, kladivem a hřebíky.
Přesouvají se daleko větší stavby, tak proč bychom to nezkusili u těch menších. Na ty větší dojde třeba příště.
Říká se „pilná jako včelka“ a tak i já musím být jako včelka, abych v zimě nezmrznul.