Bolí, bolí, bolí. Už aby ty prášky zabraly a měla jsem klid. Konečně se trochu hýbu, tak narvu pračku (a je mi fakt jedno, co s čím). Ochutnám bábovku od mámy a vrhnu se na další a další nutná zařizování. Měla bych víc pít, jenže ona pak následuje cesta na toaletu a ta dnes dokáže být hodně zlá... Ona ani příprava jídla není růžová, byť jen jídlo myji a ohřívám. Převáži tu svou bolavou potvoru a snažím se ji přemluvit, že by mě mohla nechat trochu vyspat. Doktor tvrdil, že bolesti budou postupně mizet týden, tak snad už budou další dny veselejší...