Usnula jsem pozdě. Ráno mě ještě před budíkem vzbudila bolest a na kontrolu se chystám s obavami, že mám v noze trombózu. Obavy se potvrdily, ani jsem si nevzpomněla na focení na poliklinice. Po návratu koukám, že mi máma poslala spoustu jídla, což mi pomůže přežít delší rekonvalescenci. Prý to mám na cévním oddělením na doživotí. Takže léky, kartička k dokladům a další letošní facka od mého zdraví. Raději to zajím dobrotami od mámy. Mám spoustu práce se zařizováním a obvoláváním dalších lékařů atd. První prášek mi dal doktor v ordinaci, dál si to musím ohlídat sama (a jsem ráda, že se alespoň mohu léčit doma). Podle rady si zase obmotávám nohu. Z toho všeho obíhání a zařizování jsem brzo utahaná.