Ráno začíná skvěle! Přesná ukázka práce mé nadřízené. Čurbes a omluva žádná! To se musí zajíst něčím sladkým. Jedu si pro stravenky a jsem ráda, že tady Saň není. Bohužel, ředitel také ne a to jsem si s ním chtěla od plic popovídat. Podle očekávání, hned v pondělí začala Saň úřadovat na mém vadném charakteru a šířit, že jsem po sobě zanechala strašnou spoustu faktur. Naštěstí tam každý ví své. Odcházím s tím, že Saň už nikdy!! Sjedu na Václavák a domů si z pošty vezu výstupní papíry - hotovo, WN uzavřeno. Dnes to potřebuji zajíst a spláchnout. O to více, že jsem se dozvěděla o smrti kamaráda. Skvělého táborového vedoucího a prvního fotografa, co mě fotil v atelieru a dával rady při koupi mé první zrcadlovky.