Dopoledne vyrážíme přes moje oblíbená lesní místa, cestou našla Dita svého žabího prince a v poledne dorážíme ke kapli, kde si s parádním výhledem děláme přestávku. Pokračujeme lesem k další kapli, která bude snad už brzy zase krásná. Dorazily jsme do cíle, čekáme na autobus a holky se radují z hub, které cestou našly. Jedu s nima do Rumburka, kde jdeme s mamkou na Po strništi bos a je to vážně nádherný film. To skoro není fér, že se těm Svěrákům takhle daří. Cestou zpátky si prohlížím třídní fotky, které jsem si konečně u Elišky vyzvedla a které mají letos vlivem všech těch událostí takový zvláštní podtón.