Jedu za mlhou. Nad Tupadly už mlha ustoupila, ale není to tak dlouho. Vše je pokryté rosou. U lesa jsem potkala honce, ale do lesa mě pustili. Šli k autům, tak asi končí, říkám si. Bloumám v klidu po lese a sbírám houby. Najednou ten klid přeruší střelba. Snad střílí jinam, než jdu. Několikrát potkávám vyděšenou řítící se zvěř a obzvláště u divočáků mi to blízké setkání přišlo trošku moc blízké (i když jen na okamžíček, takže bez fotek). Prošla jsem se pěkně daleko a našla krásně velké praváky. Pak se projdu kolem Hada a Harfenistky a u Liběchova už koukám na naší "slavnou" civilizaci. Pořádně jsem promokla a promrzla, takže jsem docela ráda, když už koukám z autobusu. Doma vyložím svůj "lup" a trávím večer při svíčkách.