Žila na Slovensku a odešla za prací kuchařky až za oceán do jednoho ze států USA - Montany. Řeč je o Veronice Kováčové, která se již na druhé straně zeměkoule zabydlela a to, jak si tam žije, nám ukazuje ve svém týdnu s názvem summer is coming. Záběry z kuchyně a restaurace nám zase něco tak výjimečného neukazují, ale až když Veronika vezme fotoaparát a vyrazí ven, nestačíme se divit. Nádherné scenérie zasněžených hor či dravých řek by byly jistě snem spousty krajinářských fotografů. Tvrdší způsob úpravy fotografií navíc umocňují zajímavost místa a věříme, že nejen redakce projektu Week of Life, ale i ostatní se mohou těšit na další týdny z velké dálky.

Do projektu Week of Life přispívá jen občas, za to jsou jeho týdny velmi kvalitní. Řeč je o Davidu Papánkovi a jeho týdnu s názvem Víceméně běžný a téměř celý kinofilmový. Jak sám název říká, je téměř celý pořízený na klasický kinofilm. V dnešní éře mnohamilionových čipů, kdy nás snímek téměř nic nestojí, vždy potěší, když se někdo vrátí ke klasice a touto cestou se vydá. Menší množství snímků k výběru, finanční a časová náročnost, to jsou jen některé důvody, proč si dnes většina z nás na film ani nevzpomene. David nám dokazuje, že je mu film velmi blízký a jeho týden je velmi kvalitní, jak po technické, tak i po obsahové stránce.

Petr Pink je již stálicí v projeku Week of Life s rovnou třicítkou týdnů. Tento týden jako takový není v jeho tvorbě ničím výjimečným. Jedinečné je však to, že zapojil ve stejnou dobu další dva členy své rodiny. Několik podobných pokusů tu už bylo, ať to byly manželské páry nebo sourozenecké dvojice. Určitě i mnoho z nás se snažilo někdy své okolí zlákat, ale jak jistě všichni víme, dokončit ten svůj první týden je někdy obzvlášť těžké. Dnešní výběr redakce patří právem Petrovi, ale zároveň i Kristýně a Vladimírovi, že nám v rámci projektu ukázali hned trojí pohled na svůj život.

Nafotografoval už přes čtyřicet týdnů, nedávno prošel tzv. zkouškou dospělosti, ale hlavně s projektem Week of Life fotograficky hodně vyrostl. Víte o kom je řeč? Jedná se o Václava Pavlíčka. Pečlivě zpracované fotografie s posunem barev, které dodávají fotografiím zajímavou atmosféru. I to jsou typické znaky jeho posledních týdnů a ani týden s názvem Usínací není výjimkou. Převažující fotografie bez lidí jsou u jeho týdnů typické, přesto nám o jeho životě poví mnohé a našly si jistě mnoho příznivců. Dodatečně Václavovi gratulujeme k úspěšnému ukončení studia a věříme, že nám nabídne ještě mnoho vyvedených týdnů!

Není to tak jednoduché. Co přesně si pod tím máme představit? Náročnost focení do projektu Week of Life? Pokud si to o svém druhém týdnu, který právě nese název Není to tak jednoduché, Jirka Škaloud myslí, můžeme ho uklidnit. Je jistě náročné celý týden neodložit fotoaparát a zachycovat po celý den své okolí a jistě přicházejí tvůrčí krize, ale v tomto případě se jedná o týden, který je po fotografické i obsahové stránce velmi kvalitní a je radost si jej pečlivě projít a pročíst stručné popisky ke každé fotografii. V rozsahu 63 fotografií najdeme velkou škálu témat a od momentekpřes makra, krajiny či množství detailů z běžného života nám Jirka dokazuje, že mu není žádné téma cizí a my se tak máme v dalších týdnech na co těšit.