Sedmička je pro mnoho lidí šťastné číslo. Toto číslo je i v pořadí počtu týdnů Mirka Zelenky a právě týden s názvem „sedmej“ se stává výběrem redakce. Týden plný barev nás láká na blížící se jaro, ale přitom záběry na sníh nás utvrzují, že nám stále ještě pár týdnů bude vládnout zima. Lidé, zvířata, příroda, domov a mnoho dalšího se nachází v 63 fotografiích pestrého života Mirka Zelenky a věříme, že nejen číslo sedm bude pro autora v projektu WoL šťasných!

Týden nazvaný Černobílé smutno, který zaujal redakci tentokrát, je fotograficky velice povedený. Zachycuje i nepříjemné momenty v životě a povedené černobílé podání sedne velmi dobře. Šárka Lisníková zachycuje již téměř rok běžné momenty z rodinného i pracovního života či zajímavé a kreativní detaily z okolí. Jistě mnoho z nás má rádo návštěvu u Lisníkových zprostředkovanou devíti fotografiemi denně a tento týden jistě není výjimkou.

Barvy, barvy, barvičky. Při prohlížení 11. týdne Miroslava Dušánka má člověk chuť vzít do ruky pastelku a začít kreslit. Nespoutaně, vyzývavě, ale hlavně co nejvíce barevně. Miroslavovo zaměření na detaily, povedená kompozice i nakažlivá hravost jeho fotografií potěšila naše dětské já, které nosíme v srdci jako vzpomínku na dětství. Barevnou jízdu malinko brzdí střídmější pátek a sobota, ale vzhledem k obsahu daných dní je tato „ukázněnost“ pochopena.

Nebýt neznámých tváří, které se v prvotině Evy Skalákové vyskytují, připadali bychom si při prohlížení jejího týdne jako na návštěvě u jednoho z našich skalních přispěvovatelů. Upřímnost a otevřenost fotografií, které diváka přímo vtahují do děje, je úžasná. Fotograficky téměř profesionálně zaznamenaný týden, který okouzlí svou atmosférou a až živočišným nábojem, tu dnes zkrátka chybět nemohl.

Neradi se opakujeme, ale musíme opět vyzdvihnout jeden důležitý jev, který se ve vašich týdnech objevuje. Jedná se o to, že s každým nově nafoceným střípkem života se více soustředíte na to, co je ve vašem životě důležité, pečlivěji vybíráte fotografie a díky tomu stoupá i výpovědní kvalita nejenom vašich týdnů, ale i celého projektu. Stejně je tomu i u třetího týdne Aleše Stříbrského, který poctivě mapuje jeho 7 dní života a po zkouknutí všech 63 fotografií má člověk pocit, jako by se mu před očima odehrál příběh jedné rodiny, který si s chutí projde nejméně ještě jednou a bude rád za další pokračování.