354 týdnů života vytvořil za téměř 13 let k dnešnímu dni popelář Vladimír Hudeček z Kroměříže. Na počátku vytvořil pár týdnů a pak si dal 4 roky pauzu. Následně však už pokračuje konzistentně v nádherné krasojízdě pohledu na svět ze stupačky popelářského vozu a tvoří tak zde naprosto skvělý dokument, mapující jeho životní pouť, na které ho potkávají dobré i špatné zážitky. Vladimír to spravedlivě všechno zaznamenává a kombinace jeho viděni a duše básníka je dokonalá. Vybrali jsme do dnešní vzpomínky jeho druhý týden z července 2010, ve kterém je toho hodně z jeho profese popeláře a dali jsme ho na titulní stránku spolu s jedním z posledních týdnů. Tak se pojďme podívat, co všechno se za tu dobu u Vladimíra změnilo.

Fotograf na volné noze to nemá jednoduché, o tom tady jistě ví mnoho dalších členů projektu Week of Life, kteří se touto cestou vydali. Stejně jako fotograf Martin Indruch z Brna, kterého v tomto výběrovém týdnu trápí nejen zdravotní problémy. Ono to tak často bývá, že se toho na člověka sesype více najednou, to asi aby nás život prověřil, zda si ho zasloužíme. A když to vydržíme, tak zase přijdou dobré časy a přesně to přejeme Martinovi aby se to už brzy stalo a mohl radostně pokračovat ve své nekonečné reportáži života, do které poctivě zahrnuje vše dobré i zlé.

Nezávislý pracovník František Vrba z Olomouce vložil svůj první týden do projektu Week of Life na počátku ledna 2010 a ihned zaujal redakci i ostatní členy. Platí to i o všech 16 týdnech které tady má a tak se ve vzpomínce opět omezíme na původní text redakce, který stále platí. V případě týdne Františka Vrby snad ani není nutné udávat důvod, proč jsem ho vybrali do této sekce. I z Vašich reakcí je jasné, že se jedná o výjimečné zachycení života v prostředí, na které ve svých uspěchaných životech často zapomínáme. Za redakci tedy dodáváme, že je to jeden z nejlidštějších a nejupřímnějších setů, který nám servíruje život takový, jaký je, bez zbytečných pozlátek.

Odskočíme si nakouknout do loňského Silvestra k IT expertovi Daliborovi A. ze Žiliny, který je se svými 577 týdny druhým rekordmanem v počtu týdnů po Františkovi Špačkovi. Pro Daliborovy týdny je velmi typická radost ze života a spousta různých akcí a v tomto výběrovém týdnu to platí beze zbytku. Jen si spočítejte, kolik je v něm lidí a kolik úsměvů. Děkujeme Daliborovi za jeho vytrvalost a těšíme se, že ho to jen tak nepustí.

Nepochybujeme, že vám jméno grafika Fomase z Černošic je povědomé, přesto má od roku 2010 v projektu pouze 12 týdnů. Zařadili jsme ho do dnešní vzpomínky, protože jeho týdny jsou skvělé a nepřehlédnutelné, jak to ostatně redakce už ohodnutila už před 13 roky. Velice často se stává, že nás pohyb na stále stejných místech a potkávání těch samých tváří svádí k tomu, že se stáváme vůči svému okolí otupělými a smiřujeme se s tím, že nás asi jen tak něco nového nepotká. A přitom občas stačí jenom chtít, jak tvrdí i pan Fomas, autor týdne dnešního Výběru redakce, který si díky dokumentování svého života uvědomil, že je kolem něho ještě spousta věcí, kterých si předtím nevšímal nebo možná ani nechtěl. Jeho téměř černobílé Tenkrát poprvé je toho skvělým důkazem.