Není divu, že vedoucí údržby Milan Maxa z Husince v poslední době stále dohání mírný skluz, protože množství jeho aktivit je obdivuhodné. Středem jeho Vesmíru je rodina a stále přibývající množství vnoučat, ale Milan dokáže výborně zachytit také zajímavé momenty z pracovního prostředí a je vidět, že ať dělá co dělá, tak ho to baví. No a samozřejmě také samotné fotografování, je aktivním členem prachatického Fotoklubu F2.8 a v tomto týdnu je také zachycená výstavní vernisáž. Určitě nejsme sami, kdo k Milanovi rád chodí na návštěvu a tak mu přejeme i nadále dobré světlo a životní pohodu.

Také tento týden z dubna 2010 neunikl pozornosti redakce. V projektu Week of Life byl, je a také vždy bude na prvním místě jeho obsah, nikoli forma, byť se z formy mnohdy těšíme. I z tohoto důvodu nás oslovil týden 02 pana Karla Bíny, který tento důležitý fakt naprosto splňuje. Jeho set je vyrovnaný co se týče fotografického a dokumentárního sdělení, nejsou v něm žádná šedá místa, která by celkový dojem nějakým způsobem narušovala. Podařilo se mu zachytit průběh jednotlivých dní, které také vtipně “okřenil” a vytvořil tak dokumentárně čistou výpověď o jednom týdnu svého života.

IT expert Dalibor A. ze Žiliny už dohnal skluz ve zveřejňování svých týdnů a pokračuje v obdivuhodné spanilé jízdě. Má ve svém profilu celkem 690 týdnů života, jejichž hlavní náplni jsou především jeho blízcí a Dalibor zde tvoří úžasnou rodinnou kroniku. Jeho týdny jsou vždy plné pohody a naděje, že svět je ještě v pořádku a je v nich plno inspirace ke spokojenému životu. Děkujeme Daliborovi za jeho věrnost a těšíme se, až za pár týdnů dosáhne jako druhý člen projektu čísla 700.

Když jsme do dnešní vzpomínky hledali nějaký velikonoční týden, narazili jsme na Velikonoce roku 2011 chemičky Dagmar Luhringové z Jablonce nad Nisou. Po pravdě tam vlastně ty Velikonoce ani nejsou, protože Dagmar je strávila v USA a na velikonoční pondělí se vracela domů. Nicméně tento týden stojí za pozornost, protože je plný skvělých fotografií z ikonických míst Ameriky a tak nám prosím promiňte, že jsme udělali tento úkrok stranou. Snad bude pro velikonoční náladu stačit, že v jeho závěru je koťátko :-).

V týdnech učitelky Zuzany D ze Skalice se často prolínají smutky s radostmi, to se ostatně v životě děje většině lidí. Smutek z odchodu blízkých lidí v duši zůstává velmi dlouho až navždy a problémy související se zdravotním stavem mají naštěstí většinou nějaké řešení. Zuzana v tomto výběrovém týdnu pojmenovala už samotným jeho názvem podstatu štěstí. Člověk často neustále čeká až přijde něco velkého a úžasného a život mezitím běží a snadno přehlédneme, že velké radosti se skládají z těch malých. Zuzana má navíc i ty velké v podobě své dcery Zuzky a kocoura Hugiho a tak ji přejeme, ať v budoucnosti smutků ubývá a radosti je stále více.