Když Eva Ryšková do projektu Week of Life před třemi lety vstoupila, vložila do názvu prvního týdne naději, že to snad není týden poslední. Dnes má na kontě celkem 57 týdnů, jejichž obsah je po všech směrech stále lepší a lepší. Eva za tu dobu přestala býti studentkou a aktuálně pracuje v rodinném a komunitním centru s poetickým názvem Chaloupka a dle všech příznaků ji to velmi baví. Postupně vylepšuje svou fotografickou techniku, v čemž ji hodně podporuje její partner, kterého dobře znáte a který zde poskytuje druhý pohled do stejného životního prostoru. Přejeme Evě do dalších týdnů dobré světlo a těšíme na pokračování.

Štěpánka B Tečka je výrazná osobnost projektu Week of Life. Za více než dva roky zveřejnila 25 týdnů a všechny jsou zaznamenány trikovým objektivem Lensbaby ve výborné obsahové i technické kvalitě. Kdo s tímto objektivem někdy pracoval, tak ví že technicky to není vůbec snadné. Štěpánka ve svých křehkých záběrech nachází především poezii všedních dnů a velmi se i to daří. Aktuální výběrový týden je proveden netradičně v černobíle podobě, která snovému podání fotografií dává další rozměr. Všimněte si číslování týdnů, které naznačuje, že Štěpánka má někde v archívu ještě 101 nezveřejněných týdnů s LB. Budeme se těšit, že je jednou (alespoň některé) uvidíme.

Dnes máme ve výběru redakce premiéru. Lucie Babulová vstoupila do projektu před rokem a na svém kontě má aktuálně devět týdnů. Je to studentka, který žije na Znojemsku a tak v jejích týdnech uvidíte hodně krásných záběrů úrodné Jižní Moravy. Výběrový týden je ostatně o vinobraní. Lucie se věnuje intenzivně chovu psů ve vlastní chovatelské stanici a nádhernými chlupatými mazlíčky se to v jejích týdnech jenom hemží. Týdny jsou provedené výborným dokumentačním stylem a tak se v redakci budeme těšit na každý další týden.

Po delší řadě barevných týdnů tady dnes máme týden ryze černobílý. Tak jak to má jeho autorka Petra Šochmanová ráda a jak má provedenou většinu svých týdnů. Petru jistě všichni znáte, i když přispívá pouze nepravidelně, je v projektu zapojena téměř od jeho počátku. Aktuálně se ozvala skoro přesně po roce a na první pohled je zřejmé, že nic ze svého nezaměnitelného rukopisu neztratila. Opět se jedná o precizně zpracovaný dokument z rodinného života, ve kterém je všechno. Práce, zábava, zubař, výlety, děti, koupání, pěkno i ošklivo. A také je v něm ukrytá nenápadná zpráva, že Káťa se rozhodla udělal svůj vlastní týden. Těšíme se v redakci velmi na další pohled do této rodiny.

Dalibora Adamuse není nutno představovat, zaznamenává zde svůj život již pátý rok v souvislé řadě. V tomto týdnu zastihujeme rodinu v nepříjemné situaci, Dominik je hospitalizovaný v nemocnici se salmonelou, což značně komplikuje chod rodiny, ale v závěru týdne už je doma a vše se v dobré obrací. Dalibor vše dokumentuje profesionálně a s nadhledem a z obsahu jeho týdnů jsou jeho priority zcela zjevné. Za zmínku stojí také téma stavby synagogy, které se v jeho týdnech táhne v druhém plánu. Redakce přeje Daliborovi i celé rodině, ať se jim další komplikace vyhnou.