Je to už téměř rok, co jsme všichni s napětím čekali na příchod Bárta u Kašpárků. Jeho příchod na svět tenkrát zaznamenali Jana i Kamil a oba dva se dostali do výběru redakce. Oba dva také stále nepravidelně dokumentují svůj život na Vysočině a tak se dnes pojďme podívat k Janě, co je u Kašpárků nového. Protože zde právě začíná advent, tak Jana peče cukroví, vyrábí adventní věnec a stará se příkladně o celou rodinu, včetně početného zvířectva. Při to všem stíhá ještě běhat a číst … a co tedy dělá, když nemůže spát … tak na to se už podívejte sami …

Poslední letošní výběr redakce patří stojedenáctému týdnu Zdenky Cintulové, která je členkou projektu Week of Life už déle než dva roky a kvalita jejích týdnů stále stoupá. V tomto výběrovém týdnu ji zastihneme na adventní návštěvě Salzburgu, Hallstattu a okolí. V adventním duchu pokračuje také zbytek týdne, který je provoněn punčem a cukrovím a dalšími vánočními symboly. Redakce Zdeňce děkuje a těší se na její další týdny.

Profese "student" je v projektu Week of Life tou nejpočetnější a týdny studentů jsou velmi oblíbené svou pestrostí a veselostí. Nejinak je tomu i v tomto týdnu, ve kterém má výběrovou premiéru Klára Mojová. Klára není nováček, je členkou projektu už více než dva roky a letos se znovu ozvala po dvouleté pauze. Hned první den se dozvíte, že s projektem Week of Life seznámila svou kamarádku Majdu a ta již aktuálně vytvořila také svůj vlastní týden života … no jen si ho najděte. Redakce Kláře za příspěvek do projektu a také za náborovou aktivitu děkuje a těší se na další pokračování.

Zkuste si představit 20000 (slovy dvacettisíc) fotografií. V kontextu projektu Week of Life to je 2222 dnů, 317 týdnů, 73 měsíců, 6 let … je to fotografický záznam kusu života a v případě Romka Hanzlíka velmi pestrého života. Lze si takové množství fotografií vůbec někdy účelně prohlédnout a jak se dá toto dílo vlastně využít. O tom všem a nejen o tom Romek v tomto týdnu přemýšlí a bádá, tak trochu společně s Franzem Kafkou, pro něhož jedinou možnosti existence bylo psaní, jako je možná pro Romka a mnohé z nás jedinou možnosti existence fotografování … je zde spojitost nebo není … podívejte se … a bádejte …

Někdy se všechno tak divně spikne, že se člověku nechce ráno vstát a žít. Někdy se dějí divné věci a člověk si není jistý, co je skutečnost a co je sen. A co teprve WoLák, který právě fotí svůj týden, ve kterém má od začátku pocit, že je něco špatně, ale snaží se to překonat a vydržet … ale ono to přijde a je to to nejhorší, čeho se bojí. Lence Pužmanové v tomto týdnu nečekaně zemřela maminka a Lenka dokázala týden dokončit a my všichni v redakci hluboce smekáme. Snad je v této chvíli dobře, že alespoň existuje rodina WoL, která to všechno vnímá a cítí. Lenko, upřímnou soustrast a drž se.