Do dnešní vzpomínky jsme vybrali týden, zajímavý obsahem i svou barevnosti. Jaké to je být pánem svého času a sám rozhodovat o tom, v kolik hodin začnu pracovat a v kolik skončím? To nám ve svých týdnech skvěle demonstruje Veronika Sussmannová, které její povolání překladatelky dává jistou volnost a díky tomu mají její týdny opět maličko jiný náboj. Její týdny jsou charakteristické zajímavou barevností a detaily, jejichž záliba se dá možná i vysvětlit tím, že člověk, který tráví velkou část svého času prací na počítači, se více soustředí na jednotlivé předměty, které ho obklopují. A když si s jejich zdokumentováním člověk i maličko pohraje, vznikají zajímavé sety, jako je to právě v případě Veroniky.

Další ze stálých a věrných členů projektu Week of Life, kteří se po čase vrátili, je důchodkyně Jitka z Přerova. Aktuálně vložila po čtyřech letech už třetí týden a my s potěšením konstatujeme, že nic ze svého jedinečného vidění světa neztratila. Její týdny jsou poctivým dokumentem života, který v tomto podání vypadá jako procházka růžovou zahradou. Jitka je prostě pohoďačka a život ji náležitě užívá. Děkujeme ji za návrat a její skvělé příspěvky a těšíme se na pokračování.

Co tak se dnes při pátku podívat do Číny na jeden ze skvělých týdnů z počátku projektu. Life in Beijing. Výstižnější výraz si pro svůj týden života Lukáš Hlaváč vybrat nemohl. Podařilo se mu zachytit téměř vše. Davy, smog, dopravu, noční život, život na ulici, ale především také ten svůj vlastní. Již od prvního dne se na nás při prohlížení fotografií valí záplava informací a po zhlédnutí 63. fotky je možné říci, že jsme se o Beijingu (neboli Pekingu) a Lukášovi mnohé dozvěděli. A jelikož slibuje, že toto nebude jeho jediný WoL počin, jsme již netrpěliví, do jakých míst nás zavede příště.

Letošní prázdniny už jsou minulosti a tak se půjdeme podívat někam k moři. Třeba do Chorvatska se studentkou Lenkou Dvořákovou ze Znojma. Dobře ji znáte z týdnů jejího tatínka a také ona sama už má zde v projektu Week of Life uloženo sedm týdnů. V letošním roce vytvořila opět výbornou reportáž z rodinné dovolené u moře v Chorvatsku, kde hned první den oslavila své patnácté narozeniny. Posíláme ji tedy z redakce dodatečnou gratulaci, děkujeme za její týdny a těšíme se na další. Tradičně se na tento týden můžete podívat také pohledem jejího tatínka.

V dnešní vzpomínce se podíváme do Jemenu před 15 lety. Poznávání životů lidí z různých koutů světa, seznamování se s odlišnými kulturami, pronikání do tajů všech možných profesí, „ochutnávání” exotické kuchyně – to vše je hlavním posláním projektu, které se začíná pomalu ale jistě naplňovat. Prostřednictvím týdne Jaroslava Bendy jsme se ocitli dokonce i na Arabském poloostrově, konkrétně v Jemenu, a je zřejmé, že i jeden takovýto poctivě nafocený set vypoví o dané zemi a jejích obyvatelích strašně moc. Projděte se tedy spolu s panem Jaroslavem po jemenských tržnicích a vychutnejte si tamní atmosféru.