Sáhneme dnes opět do archívu a dáme si do výběru redakce nějakou vzpomínku. Třeba velmi svěží studentský týden Nikoly z Teplic, který vznikl před 15 roky. Je to její prvotina a je to také výborný příklad pochopení smyslu projektu Week of Life, v tomto případě navíc naplněný výbornými fotografiemi. Hned zkraje je zaznamenán vzhled první verze projektu s výzvou, kterou zde Nikola naplnila beze zbytku. Je škoda, že si zde uložila jen dva týdny, protože její talent je nesporný a tak nám nezbývá než doufat, že si třeba někdy na projekt vzpomene.

Každý den se na nás ze všech stran valí spousta negativních zpráv, až má člověk pocit, že ve válce je snad už každý s každým. Do toho všichni stále řešíme svůj vlastní život se všemi starostmi, které přináší. Možná právě proto se ajťák Zdeněk Kamrla z Ostravy rozhodl, že se od toho všeho na jeden týden odpojí a bude se jen dívat co všechno je ztraceno v mlze. Je toho hodně, co často přes vlastní problémy nevidíme nebo nevnímáme. Pojďme se také na chvíli zastavit a rozhlédnout se v té mlze, ve které se skrývá spousta radostí a štěstí. Jen jsou méně vidět a slyšet, protože na rozdíl od těch starostí a trápení jsou tiché a nenápadné. Jsou ztracené v mlze.

Dnes to opět vypadá na premiéru, ale také fotografka Michaela Ushee z Prahy je členkou projektu Week of Life už mnoho let a je to dokonce nositelka ocenění Mistr Week of Life. Nyní začíná znovu zimním týdnem z přelomu roku a je zřejmé, že pravidla projektu dobře zná. Vytvořila výbornou reportáž který je plná radostí a zážitků, například zimní opékání buřtů na nejsevernějším bodě ČR je slušná výzva. Vítáme tedy Michaelu zpět v projektu Week of Life a budeme se těšit na další týdny.

Uplynulo 15 let od chvíle, kdy svůj první týden do projektu Week of Life vložila administrativní pracovnice Káťa z Prahy. Před dvěma roky jsme to tady ostatně měli ve vzpomínce. Káťa tady má uloženo celkem 67 týdnů života, v minulosti se ozývala nepravidelně a její návrat po třech letech je úžasný. V posledních sedmi týdnech nás trochu napínala a v tomto výběrovém nastala ta nejkrásnější myslitelná událost. Káťa se v něm stala maminkou, všechno to nádherně zaznamenala a nám už nezbývá než přivítat Johanku na světě a všem popřát hodně zdraví štěstí a pohody.

Přesně po roce se k nám přišla podívat sociální pracovnice Zuzana Hana z Přerova a to je pro nás svátek, protože její týdny jsou skvělé. S potěšením sledujeme, že Zuzka se má stále dobře a ve fotografiích to je vidět. Týden začíná v Popradu, pokračuje doma v Přerově a nakonec se posouvá přes Prahu až do Kodaně. Zuzka v něm vzpomíná, bilancuje, žasne a rozjímá, tak jak se to ke konci roku hodí a z celého týdne září vděčnost, která koresponduje s názvem týdne. Může být klidně i zima a tma a přesto může být pohoda. Děkujeme.