Ráno ,zas je tu ráno ,zpívá Marcela Holanová v jedné písničce.Pomalu se probouzím ,nevyspala jsem se do růžova.Na obloze je ještě vidět srpek ubývajícího měsíce.Pouliční lampy také ještě svítí.Nesnáším samotu:-((Udělám doma to nejnutnější, co je třeba udělat,musím ven,a jak jinak než s foťáčkem a fotit.Došla jsem, až sem ,kde jsme spolu s Lubou řezali dřevo na zimu.Tady se zakousla pila do stromu padlého po vichřici.Už tu raší nová příroda a škůdci také řádí,letokruhy na pařezu jsou stejně tajemné ,jako kolo osudu ,které s námi točí stále dokola.Den se naklonil a já se vracím domů,hlubokou orbou,opravdu hlubokou:-((Den končí a zítra.......