Pekelně pracovní den, kdy jsem měla čas sníst jen jednu Krakonošovu oplatku...celý den se honily černé mraky, tak to vlastně ani člověka nemrzí, že musí sedět v práci...na cestu domů se vyčasilo a já se tak začetla do knížky, že jsem musela na mé zastávce vystoupit a dočíst kapitolu, vlastně dvě...včerejší bouřka lámala stromy...sousedi zvou na taneční zábavu do místní hospůdky, ale já si připadám jak muška před plácnutím plácačkou...západ slunce je ale odměna...za dnem, který by dostal do žákajdy pětku...můj dnešní čtenářský příběh...láska a její sny jsou stále stejné, tak jdu snít