A je to tady. Vyrážím na na místa, kde jsem vyrůstal. Sázava a její trampská historie, to je moje mládí. Po 25letech do Týnce, pak odlovit nějakou kešuli, cvaknout vodáky v peřejích, dojít si na pifko a pozdravit se s vodníkem u Třebsína. A konečně jsem u našeho bývalého srubu na skalním ostrohu. Dole pořád hučí Stará řeka,osadní vlajka vlaje pod bouřkovým nebem . A aby té romantiky nebylo málo večer si ustelu na posázavské stezce, zabafám dýmku míru zapálenou větvičkou z ohně, který byl zapálen březovou kůrou. Sakra, ten čas ale letí!!