Postel u babičky je dost pekelná, ale Káťa přesto vyspává. Já se nudím, tak fotím sám sebe zrcadlovkou. Tedy... před zrcadlovkou. Dopoledne jedeme na výlet, babička se nikam moc nedostane, tak jsme přijeli autem a pojedeme na Hrubý Rohozec, na Malou Skálu a do vesničky, kde vyrůstala. Na pizze Ondra neposedí a neustále pozoruje děti okolo. Pak jsme se stavili na hřbitově. Jak je babička starší, tak některé komentáře jsou opravdu skvělé. Ve větších dávkách (víc jak 15 minut) se to ale vydržet nedá. Smějeme se tak, že nás bolí břicho, což se tedy na hřbitov moc nehodí. Zámek opadává, asi patří mezi listnaté. Ondráškovi jsme koupili zmrzlinu za odměnu, že byl v zámku hodný, takže má celý obličej od čokolády. Večer se chceme ještě projít s Káťou sami a odpočinout si od babičky, ale začalo pršet, tak je Káťa smutná.