Slunce pálí už od rána. Udělám si snídani alias co dům dá, takže vajíčka s knedlíkem, dlouho si to zase nedám. Autíčko stojí na svém místě. Jdu si opakovat francouzštinu, ta roční pauza je dost znát, musím máknout. Odpoledne si jdu pro čínu, u popelnic někdo zapomněl plyšáka, snad se pro něj majitel vrátí. Tahle písnička je teď moje , přesně to, co teď cítím. Konec prvního prázdninového týdne, který pro mě byl hořký až až, snad ten další bude veselejší. Mějte se krásně!