Ráno už nemluvím vůbec a ani moc nemohu jíst. Tak si udělám freeday, tohle musím rozchodit. K lékaři se mi vůbec nechce. Dám si na krk obklad, zabalím se do deky, pustím si Floydy a otevřu Otu Pavla. Nestihl toho bohužel napsat mnoho, ale to co stihl, to fakt stojí zato. Myslím, že nikdo na světě nedovedl tak citlivě spojit dokument s beletrií jako on. Jeho příběhy, například o Zátopkovi se prostě čtou jako napínavá detektivka a přitom je v tom všechna ta obyčejnost prostého a přitom úžasného života. Mám přes bolest krásné dopoledne. K obědu si udělám mozzarellu s rajčaty a luxusní toustíky s máslem. Mňam. Hele růže se ještě drží, i když už, už se začíná loučit. Vem si prášek, Ibalgin mi docela pomáhá. A zázvorový čaj. Ten dělám se zeleným čajem, je to hotový balzám. Večer je to o něco lepší, uvidím zítra jestli vyrazím do světa nebo ještě zůstanu v noře. Poslední fotku si asi nechám pro Cwaka do posledního tématu hospůdky. To je jasná večerní nálada.