Učit se 51 letech za pochodu zcela Odlišnou práci...Samo o sobě nic lehkého, ale já měla vůli a chuť do práce, trpělivou bezva kolegyni Evu. Troufám si říct, že jsem urazila kus cesty a naučila se hodně nového. Přesto mi nadřízený začal ubližovat. Musela jsem navíc odložit berle, mám totiž problémy i s rukama a berle mou situaci zhoršily. Chodníky jsou po setmění plné masožravých dravých larev jakéhosi brouka. Já sepsala výpověď, všecko mne stojí hrozně sil, jsem totálně zničená a nebýt kluků (Alfiho a Ramiho), tak asi umřu. Bez přehánění...