Snídaně. Večer se nestihlo jít na fíky a ostružiny. Jdeme tedy ráno. Koupačka. K obědu místní nealko pivo. NO ten název je trochu troufalý. Jedeme na nákup. Koupit ovoce, jídlo na cestu a místní produkty domů. Kostlivci jsou naposledy k vodě. Adam má pět. Šíleně to letí. Máme už tři dny bloklou restauraci. Je asi kilometr a půl od našeho apartmánu a u hlavní silnice je jen obyč cedule. Jenže se z toho vyklubala restaurace s více jak padesátiletou tradicí, kde se sedí jen venku pod stromy a vaří místní kuchyni. Bez rezervace nemáte šanci. My jdeme na sedmou. Jsme tam první. Na všech stolech Reserve. Kolem osmé se již zaplní. Do té doby odjíždí cca 4 auta s nepořízenou. A jídlo famózní! A protože to není v centru tak i výrazně nejlevnější. Strelinka chtěja jen mušle a pomlaskávala. Já si dal skvělou chobotnici. Cestou zpět přesouváme sexuálně naladěné želvy ze silnice, aby je nepřejelo auto. Máme štěstí, že je vidíme naživo po třech letech.