Probouzím se před 6:30h i přesto, že můžu spát dýl. Honí se mi myšlenky. Pořád v hlavě plánuju a nedokážu to zastavit. Cítím, že mě pohání strach, že na něco zapomenu nebo že někoho zklamu. Možná by pomohla terapie, abych začal být v pohodě s tím, že můžu někdy i selhat. Od procitnutí tedy třídím fotky, ale musím uznat, že mě to baví. Konečně nějaká manuální práce. Potom fotky odvezu v dešti do školy. Po cestě zpět koupím sýr na těstoviny a vdechnu oběd. Měl jsem velký hlad. Vyřizuju maily, plánuju další focení, posílám další školní fotky do tisku, cvičím oči a večer dlouze hraju na kytaru.