Moje černé chlupaté děcko mne přišlo jemně upozornit, že dnes chrním o chvilku déle. Na ty dvě, Luisu a Lotku alias moje berle, se nemůžu ani podívat, bolí mne dlaně a prsty na rukou, a neskutečně ta zdravá noha. Z venku jsem se vrátila spocená, ale rozhýbaná a v dobré náladě. Rami loudí žitný chleba, ale sežrat si ho nakonec mám prý sama😆 Trochu potrénuji mozek a prohlížíme si fotky, tohle je můj Alfi jako mladíček, tak do něj bych se zabouchla jako nic❤️ Prasátko pro štěstí sedí na lavičce za domem. Schody jsou tak trochu past, ale ne pro mne, mne už nezastaví.