Když se tak ohlídnu za dneškem, tak byl fakt divnej. Přijedu zaučovat na robota Michala, kterej se ve skutečnosti jmenuje Mirzaabdila. Je to Moldavan s předky z Kazachstánu. Přijdu na pracoviště, položím kafe na stůl. Jeden mladej ukrajinec jménem Dima mi neopatrností kafe vylije, utře stůl a jde pracovat dál. Ani se mi neomluví, ani mi nekoupí nový kafe. Mirzaabdila je dnes nějakej protivnej a moc se mu nechce pracovat. Vůbec se mu nedivím, když už je v době mého příchodu 14 hodin v práci. Po 4 hodinách jdu na parkoviště s bohdenem, že si vyčistím odtoky šíbru. Volám mýmu mechanikovi a řešíme i padání motoru do nouzového režimu. Zkouším odpojit váhu vzduchu a auto projíždím. V pravotočivé zatáčce v připojovacím pruhu zkouším znovu nastartovat a omylem si zamknu volant. Rychle sešlapávám brzdu, ale stejně se opřu o svodidla. Na fotce to vypadá v pohodě, ale odřel jsem Lauru od předního blatníku po zadní a naštípl disk. Jsem smutnej. Jedu za ségrou s ta si pěkně s Eliškou hraje.