Mám v hlavě zmatek z toho, co cítím anebo necítím. Začínám si zvykat a připadá mi, že to tady vždycky tak bylo. Hércna mi zase tluče, když procházím z nádraží k nám domů,chybí tu skoro celá řada. Podle plynových připojek počítám sedum padlých domů vedle sebe. Káju nacházím na střeše. Dnes tu pro mne práce není, tak s Kájou a Valčou děláme malé kolečko a vzpomínáme, kde co bylo, kde kdo bydlel...