Téměř po čtyřech letech, díky motivujícímu vzkazu Josefa Píska, se pokouším zaznamenat několik dní svého života. Asi jenom týden, jelikož vlak WOLu je rozjetý a naskakovat do něho po tak dlouhé době mohu už snad jen jednou za čas...
V současné neveselé době jediné místo, kam se dá kdykoliv jít, nadýchat se O2 a nabrat sílu k ničení koronavirové verbeže, je příroda. Pak se zase uzavřu doma a dělám co umím nebo musím. Práce pro SVJ, nějaké fotky do soutěží.Pětiletý vnuk mě při dnešní návštěvě poučuje o dinosaurech, i když mě většinou vzdělává v oboru hasič. Ještě zkoušíme fotit legového bagristu. Na závěr dne zprávy, ze kterých toho veselí zatím moc netryská.