1/Dneska mě probudil v půl páté ptačí zpěv. A vybavilo se mi, že úplně stejně zpívali ptáci, když mi bylo sedm let, stejně zpívali, když mi bylo sedmnáct a i když jsou to jiní ptáci, ta ptačí píseň působí na stejnou část mé duše. Čím to asi je? Nutí nás ptačí zpěv k růstu stejně jako rostliny? Stejně jako skřivánčí cvrlikání vytahuje obilí z půdy?
Ta tíha času, toho krátkýho času, který mají ptáci i lidi tady na světě k dispozici na mě dnes ráno plnou silou dolehla. 2/Slípky za rozbřesku. 3/A mirabelka za rozbřesku. 4/Ráno na kole v lese, který je totálně zubožený. Dnes jsem si všimla, že zmizela obrovitánská zdravá nádherná borovice, dominanta toho místa. Zbyl jen plačící pařez. 5/Venkov. 6/Holčičky, ty mají jiné starosti, díkybohu. 7/Kočky zmožené ponocováním. 8/Bylinky raší! 9/Večer zadělávám na jidáše.