Ráno jsem dostala chuť na krupicovou kaši. Tak jsem nám ji nachystala a Kuba měl radost, protože na ní prý taky měl chuť. Telepatie v praxi nebo co. :) Šiju roušku - můj druhý pokus, trošku lepší než před týdnem, ale pořád nic moc. Zato muffiny se povedly, Kubík si pochvaloval. Zpracuju pár dalších věcí ze seznamu, co chci udělat během "volna" a jedeme do Vyškova. S taťkou mluvíme z pod okna a stejně tak chceme pozdravit i babi s dědou, ale ti nám z okna hlásím, ať počkáme, že si dají roušku a jdou za námi ven. Děda nám ukazuje, co mu píše operátor a pak se bavíme, smějeme, ale stojíme od sebe tak nějak "bezpečně" dál... pro jistotu. Dáme videohovor s Brnem, tak je Verunka (sestřenička) šťastná, že nás vidí, babi s dědou jsou taky šťastní, že ji vidí a prostě je to super nápad. Všichni se dost nasmějeme a já vidím, že jsme všichni živí, zdraví a humor nás neopouští a přeju si, ať to tak i zůstane! Prarodičům ještě zajedeme nakoupit a pak už domů, koukám na screen z hovoru a mám radost.