Parádní přehlídka...nejvíc jsem se těšil na Honzu, neviděl jsem ho od roku 1980, byl to tehdy můj kolega na ouřadě a parťák s heligonkou...veterán, prý ještě tři roky a načnu další století, povídal...Po právu se mu dostalo cti přehlídku zahájit...a potom si při pivu a kalíšku spokojeně notoval...Fňukna žije, hrají muži a ženy všech věkových kategorií...ten mladík bravurně zahrál Strausův koncertní valčík Na krásném modrém Dunaji...tak to mi spadla čelist, seděl jsem ve druhé řadě a jeho prsty mě fascinovaly, to jsem ještě na heligonku neviděl...