Večírek se povedl, a tak jdu spát až dnes. Poprvé v životě jsem si skočila sama na snídani do kavárny, protože chci den odstartovat něčím příjemným. Sice mám obavu, co mě čeká večer a stále si přehrávám, jaké špatné situace mohu čekat, ale na druhou stranu se těším, až to bude za mnou. Jedu do práce. Venku je krásně barevno. Dá se potkat i noha. Musím ještě zdokumentovat byt před předáním a Andrejka se uvolila, že vyrovná počty proti majitelkám... Předání, nejspíš i díky Andrejčině přítomnosti, proběhlo více-méně v klidu. I tak se ale máme o čem z předávání bavit, když jdeme s Andrejkou zakončit večer něčím dobrým. Krásně si vyčistíme hlavy a mně konečně zaplavuje úleva. Spát dnes budu mnohem klidněji, u Andrejky ve společnosti Jokera :-D