Budím se pořádným hrnkem čaje. Ráno je totiž těžké. Celý den prší a i mrtvý z toho začal plakat. Koukám se na přehlídku deštníků. Proč asi Pražáky štvou koloběžky?! Zacvičím si a večer se s Andejkou pouštíme do balení. Pak si čtu odpověď od majitelky, ve kterém urputně poučuje, že u dohody není třeba žádný mnou navrhovaný sešit. Trvalo mi 5 minut, než mi došlo, že paní učitelka neumí rozlišit podstatné jméno od slovesa a pořádně nečte to, co komentuje... Zkrátka, není sešit, jako sešit! :-D