Nasnídám se, zacvičím si a najednou je čas vyjet za Ondrou. V cukrárně by se snad i naučil chodit, aby zjistil, co si může dát dobrého (uznávám, vybírá i pro mě...). Po dobrém dortíku se přesouváme do restaurace za další částí party. Tolik večerů, co jsme spolu kdysi trávili hraním her, popíjením a zábavou... Vzpomínáme, jak jsme tehdy vydrželi spát pár hodin a jít v pohodě do práce/školy. Jooo, už jsme staříci :-D Petr je stále pohodář, z Ivči a Kuby se letos stali manželé a s Mišákem se domlouváme na houbařské výpravě. Mám ty lidičky moc ráda!