Dnes je ten slavnej den, co jsem dojela poprvé na kole na Hamry:-))Díky Edovi a jeho bezbřehé trpělivosti se mnou:-)Je to asi tak 45 km, takže jsem dostala docela do těla, ale je to supr pocit:-))Konečně jsem byla na hrázi Šance:-) Nohy jsou v pohodě..Spíše mě brní ruce a prsty..V lese jsme potkali nejšťastnějšího dědu na světě, Vladana:-)Je z dvojčat Rozárky a Štěpánky úplně naměkko:-))Moje louka:-)Naše společná večeře, teda já nic a Bára buřta:-))Blanička na mně nezapomněla:-))Dnes byl krásný den a škoda, že tu těch políček není aspoň jednou tolik:-)Romku, já to dokázala....:-)