Po čtvrt roce mám za sebou půlku předepsaných vitamínů. Snad bude v srpnu hematolog spokojenější. Já ale nejsem moc spokojená, když opět čekám na chodbě, místo v čekárně. Po čtvrt hodině si sedám na ledové schody a přemýšlím, jak dlouho mám čekat, než půjdu pryč. Nakonec paní Mgr. přišla, ale mrznoucímu zadku už to náladu nezvedlo. V práci potřebuji restartovat svůj mobil, jen si nemohu vzpomenout na PIN - to jsem tele. Povedlo se. Je pátek a i přes únavu se cítím nějak dobře, a tak zkusím jít na tramvaj pěšky (celou tu "dlouhou" jednu stanici). Zmákla jsem to dobře a ještě si vyfotila žebříček! Doma na mě z počítače kouká lvice. Andrejka zase přišla na pokec a donesla Paula. Hned po jejím odchodu odpadám.