Ach, jak smutné někdy bývají konce..Konce čehokoli, třeba deštníčku..A jak konce mohou býti i radostné, poslední okamžiky v mé práci, poslední směna za mnou a holky mi mávají na rozloučenou.."Hlavně" se pořádně rozloučit s Vitalitou, pro kterou jsem pracovala přesně 2 a půl roku..Na den..A nikdy jsem si ji nevyfotila zezadu, až dnes, asi symbolika:-)Brr, že by někde otvírali Mauzoleum??Stín vánoc promítaný na panelák..Na kopci dnes poměrně klid..Klid a absolutní pohoda, jakou jsem už potřebovala prožít..Myslím, že to tam v mých očích uvidíte..A nástupiště tři a šest desetin:-))ve Frýdku, čekáme na autobus na Hamry..I v autobuse myslím na Wol:-)