Odpoledne mám být na Statku Břežany na focení jedné milé narozeninové oslavy, kterou pro svou maminku uspořádali ségry Eliška a Bára. Ale zradí mě navigace, neví o zavřeném mostě a já se točím v kruhu. Když podruhé dojedu na to samé místo a mám už asi hodinu zpoždění, propadnu totální panice a mám pocit, že na mě padá tíha celého uplynulého roku. Bulím, volám Jiříkovi a ten mě vesničku po vesničce odnaviguje do Břežan. Je prostě nej nej nejlepší.
Oslava je skvělá, nakonec nejsem jediná, kdo měl problém s cestou, takže se vše posune a slaví se do pozdního večera. A víte co? S Eliškou jsme se dali do kupy díky našim zrzavým parťákům - má boží psí slečnu Amy, která je na oslavě s námi, takže mi tam fakt vůbec nic nechybí. Jsem ráda, že jsem přes všechny překážky dorazila.