Vím, že to bude pohodovej den, když si už ráno dám volný triko a volný kalhoty. Hajánek, prý. Jsem unavená, nic se mi nechce a nejsem úplně ok. Ještě, že je pátek! Patnáct minut do konce pracovní doby a já se dívám, jak mám "na hodinu" rozepsané, co musím o víkendu všechno stihnout. A víte co? Prdím na to! Diář strkám do kabelky, s holkama jsem v parku o dost dýl, než bylo v plánu a vlastně jedu k tátovi až večer, takže se loučíme poměrně pozdě (každá svým "kočárem" :D). Je to fajn - vypustit z hlavy deadliny, nalinkovaný časy a být prostě tady a teď. Těším se, jak toho bude míň a budu to dělat častěji! :)