Jsou dny, které by měly jít restartovat..Dnes jsem se nepohodla s Kristou, zpanikařila jsem, měla jsem tolik práce, že jsem měla pocit, že to všecko nestihnu...Křičely jsme na sebe..Radši bych ulítla jako ten tryskáč..Ještě i odpoledne, dávno poté, toho mám plnou hlavu..A všecko mě to mrzí..A je mi zase smutněji..Nakonec mě z toho vytrhnou chlapi, co montují vánoční osvětlení na náš kulturák..Páni, vždyť budou ty vánoce, všecko se spraví a zas to bude dobré! Všecko má řešení, cestu, po které se musím dát..Co na tom, že není rovná a nejlepší?? A psst, tady už se chrupká..:-)